Výsledky
| Pořadí absolutně | Pořadí kvalifikační | Jméno | Ujel | Čas | Odměna |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | – | Pavel Macháček | 282 | 27:50 | 800 bodů |
| 2 | 1 | Aleš Zavoral | 282 | +0:47 | Start 2021 |
| 3 | 2 | Jiří Andrle | 282 | +1:19 | 800 bodů |
| 4 | 2 | Jan Ferster | 282 | +1:19 | 800 bodů |
| 5 | 2 | Ondřej Hanžl | 282 | +1:19 | 800 bodů |
| 6 | 5 | Karel Fišer | 282 | +1:25 | 650 bodů |
| 7 | 1 | Hana Uhlíková | 282 | +3:30 | Start 2021 |
| 8 | 6 | Miroslav Fraňěk | 282 | +3:30 | 600 bodů |
| 9 | 7 | Tomáš Blažek | 282 | +4:35 | 590 bodů |
| 10 | 8 | Blanka Vlčková | 282 | +5:28 | 580 bodů |
| 11 | 9 | Jakub Gsela | 282 | +16:18 | 570 bodů |
| DNF | – | Tomáš Vajdiak | 250 | 400 bodů* | |
| DNF | – | Brendan Bignelli | 212 | 300 bodů* | |
| DNF | – | Ondřej Mohyla | 191 | 200 bodů* | |
| DNF | – | Jaroslav Pazdera | 128 | 50 bodů* | |
| DNF | – | Mike Jewell | 128 | 50 bodů* | |
| DNF | – | Tomáš Krmela | 71 | 100 bodů* |
(*) Tyto body jsou dle propozic nenárokové a pouze odměňují odvahu dle uvážení pořadatele.
Živý přenos
Galerie
Report
Pá 13:30 Stoupáme hromadně na místo startu. Je to netradiční záhul. V podstatě nejpříkřejší stoupání a to se vůbec nepočítá do závodu.
Pá 13:57 Ještě se nestartuje, trochu to zdržujeme. Za prvé Karel Fišer při výstupu na kopec ztratil baterku do eletronického řazení a hledá ji a Jakub Gsela ještě nedorazil.
Pá 14:20 Je odstartováno. Z kopce padá tak půlka lidí, klouže to a bez chyby je to výzva. Ale to spíš legrace. Dole pod kopcem vyčíní všem jedna pani, že na čediči se nesmí jezdit. Sice tam zrovna probíhá těžba křoví a různé čistění a to i mimo vyšlapanou cestičku, ale to se nepočítá, to se může.
—
… doplníme zpětně, aby byl nějaký záznam zkušeností pro další ročníky
—
So 16:20 Závod pokračuje, stále je 11 závodníků/závodnic aktivních a mají ambici to dát. Již několik borců překonalo nejvyšší bod 1115 Velká Deštná a nyní bojují dál skrz neprotaženou část hřebene. Řešíme varianty zbytuku trati.
So 15:51 Na základě hlášení prvního Margla měníme trať na hřebenu Orliček. To, co bez sněhu nejde jet kvůli močálům, je nyní ve sněhu lepší. Postup Margla se zrychluje z 1km/h na 3km/h. Místo propadávání do hlubokého sněhu až téměř po kolena se propadá už jen po kotníky. Jet stále nejde.
So 17:45 Na základě hlašení Margla z další sekce definitivně zkracujeme trať: vynecháváme druhou část hřebene a poslední smyčku. Od rozcestníku „Pod Homolí“ v podstatě už jen dolů a po silnici do cíle. Margl už tak jede podle dohody a i tak mu to zabere přes hodinu.
So 18:09 Margl v cíli a získává tím Hattrick: v jednom kalendářním roce obě trofeje Loudání: Loudání samotné i Spirálu.
So 20:11 Vydáváme poslední úpravu trati a to výjimku pro ty, co ještě nezačali stoupat na hřeben: už jen po silnici do cíle. Sněhové a větrné podmínky už jsou za hranou a vydat se na Velkou Deštnou by byl nerozum. Na pořadí výjimka nebude mít vliv a vzhledem k zhoršujícímu se počasí se nedá říci, že by si někdo méně máknul, jelikož udržet se na kole na zledovatělé silnici je velká výzva.
So 23:38 Do cíle doráží Blanča Vlčková. Původně chtěla ještě na hřeben, ale to jsme ji vymluvili. Tím pádem plní náž odhad, že v cíli bude do půlnoci.
Ne 10:28 Dorazil poslední jedzdec Jakub Gsela, který i druhou noc přespal, tentokrát v nějakém hostinksém pokoji, který mu nabídnul kolemjdoucí.
Ne 15:00 Indián myje poslední pekáč od kuřat a Margl dopil sud. Balíme, je hotovo… nebo že by?
Ne 15.20 Indián a Margl musí roztlačit organizátorské auto, sněhu už je tolik, že dnes už bychom sem nedojeli.
Spirálu letos dokončilo 11 z 17 startujících. Ale 2 startující plánovali ukončit jízdu v průběhu první noci již před startem, měli to jako takové získávání zkušeností bez ambice dojet. Z toho plyne, že závod vzdali jen 4 z 15, nebo jinak řečeno dokončilo 73%, což je neskutečné za daných podmínek a náročnosti.
Kudy se tedy jelo
Nejdříve k indíciím. Nikdo neuhádl téměř nic…
875 je rozdíl mezi nejvyšším bodem a nejnižším bodem. I proto jsme to museli na tu Deštnou vézt, jinak by to byl renonc 🙂
Chlum byl úplně všude. Zajímavé místo je také Konecchlumí. Tam byla jedna z hlavní občerstvovaček včetně párků a dalších dobrot. Budou i hezké foto s kostelem, stromečkem i se sochou Viléma Konecchlumského.
Předchozí dvě indície opravdu zamotaly hlavu všem, jelikož existuje kopec Chlum v Jeseníkách s výškou 875. A všichni tedy čekali konec v Komňátce, jako minulé dva ročníky.
Svatý Mikuláš byl v Hradci. To nikdo nečekal. Jelo se asi 15m od něj, ale k němu je jízda na kole zakázaná, což je škoda, protože by se zároveň mohlo jet k soutoku Odry a Labe, také symbol Hradce.
Svatá Anna byl kopec, který někteří uhádli, není tam výhled, ale kaplikča hezká ale hlavně: jde to vyjet.
Na Kopci byl kopec za Táborem. Většina kopců s tímto názvem má do 250m, tento se s 644m opravdu vymyká. Nenašel ani Vajdík a přitom důkladně vytěžil OSM horem dolem.
Cestička, která neexistuje je skvělý singlík po hřebínku jako sjezd z Hůry do Peklovsi. Není na žádných mapách ale je zajímavý. Pokud už jste na Alainově věži, tak je to daleko zábavnější, než traktorka po modré. Mimochodem Alainova věž je skvělé místo na bivak, ale bohužel byla na závodě moc brzy.
Trasa byla opravdu Rumcajsova. Jičín sedí v kotlině, která je obklopena různými pahorky a hřebínky téměř ze všech stran. Spirálu nebylo těžké tam vykouzlit.
Jelo se i kolem Rumcajsovi jeskyně, takže skrz Řáholec. Nicméně ta jeskyně je na rozdíl od jiných věcí v tom lese docela nudná, takže jme sjezd z Brady dali trochu jinou cestičkou, kde byly i vybudované klopenky a jedná skočka z prken… nevíme, jestli to někdo zkusil.
Po projetí všech horizontů viditelných z Jičína byl cíl dostat se nějak do Orlických hor. Přes Náchod vede 99% závodů, které řeší podobný problém, tak jsme to pojali originálně nížinou. Nakonec se ale podařilo vykouzlit až do Neznšova docela pěknou trasu a pak to vycházelo na jízdu kolem 5-7h ranní, takže tam už moc nevadilo, že to bude nuda kolem labe.
Na tomto úseku byla jedna velmi zajímavá štace, kterou jsme do indícií schvalně nedali a to Hořice. Mají tam atrakcí až moc, například parčík Smetanovy sady, kde vedle Smetany a Dvořáka jsou Husité a Mikoláš Aleš, prostě je to nabušené. Ale nejhezčí v noci je asi portál hřbitova, hned vedle velké sochy Žižky, kterou jsme nemohli objet, protože cyklistům vstup zakázán.
Přes Hradec Králové se jelo způsobem, že někteří ani nepoznali, že jde to krajské město. Důležitý tam byl hrozen McDonalds, KFC a OMW 24/7 benzínka, vše na jednom místě. Po dlouhé noci bez ničeho to bylo klíčové záchytné místo i kdyby selhaly organizátorské překvapení na trase.
Z Hradce bylo potřeba překonat ještě větší nudu a to velký kus rovinatého lesa kolem Orlice do Třebechovic pod Orebem. Teprve tam se začalo znovu pozvolna stoupat až na hlavní hřeben Orlických hor.
Na tomto úseku čekalo účstníky ještě pár pěkných míst i pěkných cestiček v lese, ale hlavně se opravdu stoupalo z cca 250m do 1115m.
Do tuhého šlo v Deštné v Orlických horách, kde po projetí místního pump-tracku bylo potřeba vystoupat na vyhlídku „Nad Národním domem“ a pak se ještě spustit zpět velmi pěkným sjezdem do Zákoutí. Tam zase méně známá serpentína až na Velkou Deštnou, mimochodem bez sněhu celé jetelné bez problému až na vrchol. Zbytek už byl po změně spíše dojezd a hřeben Orlických hor je známý z vícero závodů a tak není potřeba vychvalovat.
Na trase byly asi 3 křížové cesty, 5 rozleden, velké sousto pěkných kostelů a z nedávných dob nespočet soch ve volné krajině. Například útvar Boháňka je docela zajímavý.